Říkejme jí třeba paní Klára. Klára po prvním nevydařeném manželství, žila spokojeně sama s dcerkou. Na jedné narozeninové oslavě jí kamarádka představila Petra. Petr byl chlap jak hora, sršel vtipem a Klára se mu na první pohled líbila. Ta však jeho dvoření zprvu nijak neprožívala a spíše ho odmítala, ale Petr se nevzdával. Vozil jí do zaměstnání kytky a při každé příležitosti jí skládal poklony. Klára postupně roztála. Potřebovala slyšet, že je stále pěkná ženská, a že život neskončil jedním rozvodem. Nakonec Petrovým plánům o společné krásné budoucnosti uvěřila.

Petr se do Klářina domku nastěhoval asi půl roku od jejich seznámení. Začal pracovat na jeho opravách, po kterých starý dům volal. Občas pil, občas na Kláru zvýšil hlas, občas hodil talířem o zem, když mu nechutnalo Klárou připravené jídlo a „občas“ bylo pomalu denně. Ale Klára místo toho, aby zpozorněla, Petra chápala, vždyť to byla ona, kdo nezvládá domácnost, špatně vaří, uklízí a také má už dítě na krku a mohla by být ráda, že o ní někdo zavadil. To byla Petrova slova, která Klára slyšela místo omluvy po každém fyzickém napadení.

Z vřelého nápadníka vzteklý zlodějíček

Po roce soužití Klára s Petrem otěhotněla a narodil se jim malý Petřík. Jak jinak by se měl jmenovat pokračovatel rodu, Petrova velká chlouba. Klára zůstala s dítětem doma, a rodině tak začaly viditelně scházet peníze. Až v ten moment Klára pochopila, že „zaměstnání“, do kterého Petr odchází, je ve skutečnosti nelegálním způsobem obživy založeným na krádežích menšího i většího rozsahu. Když na Petra udeřila a chtěla, aby nastoupil do místní fabriky, tak se jí přiznal, že byl opakovaně ve výkonu trestu, má tedy záznam v trestním rejstříku a je nezaměstnatelný. Klára začala chodit uklízet místní školu, aby bylo alespoň na teplo a světlo doma. Petrův vztek a agresivita přitom narůstaly.

Klára se cítila mnohdy natolik vyčerpaná, že usínala s oběma dětmi. Petrovi to vadilo, jelikož s ní chtěl mít intimní styk. Vadilo mu také, že po Petříkovi hodně přibrala. Naopak, když Klára odcházela Adélce na třídní schůzky a lehce se nalíčila, zamkl jí doma s tím, že se jistě fintí pro jiného. Klára se dostala do stavu, kdy už nevěděla, zda má či nemá o sebe dbát, zda je odporná nebo frivolní. Soustředila se jen na to, aby zvládla chodit do dvou zaměstnání, k tomu pečovat o obě děti s pomocí kamarádek, které nad tím vším kroutily nevěřícně hlavami. A Klára? Ta jim vyprávěla o tom, jak s Petrem chtějí opravit celý dům a šetří na auto, aby se nemusela tak honit. Také o tom, jak je Petr fajn a chová se k ní jako k princezně. O „občas“ Klára nemluvila nikdy, ono se to zlepší, až děti vyrostou, utěšovala sama sebe při sbírání střepů z dalšího talíře mrštěného Petrem o stěnu.

Jedna žena mu nestačila

Někdy kolem Vánoc Petr přivedl domů Žanetu. Byla hezká, byla mladá, byla bezdětná a byla drzá. Petr řekl, že Žaneta bude žít v domě s nimi, protože s Klárkou už není žádná láska ani zábava. Klára se ani nebránila, protože doufala, že Petr vynechá „občas“ a bude se před Žanetou ovládat. Nestalo se tak, naopak Petr ukazoval veškerou svoji sílu, a to tak hlasitě, že naštvaní sousedi zavolali policii. Petr byl na deset dní vykázán z domu. Klára strávila s dětmi překvapivě hezké a poklidné Vánoce.  Byla kontaktována organizací Respondeo a s pracovnicí intervenčního centra (IC) se domluvila na osobní konzultaci mezi svátky. V IC jí byla nabídnuta podpora a pomoc, společně se sociální pracovnicí sepsala návrh na vydání předběžného opatření, na jehož základě se Petr nesměl do domu vrátit. Bylo jí poskytnuto právní poradenství k podání návrhu na svěření Petříka do její péče a vyměření vyživovací povinnosti Petrovi. S Petrem se na soudním jednání setkala, a byla moc ráda, že s ní byl právní poradce, a Petr tak na nějaké „občas“ neměl prostor. V IC začala docházet na psychoterapii a postupně se sbírala ze zklamání, které jí přinesl život s Petrem. Po půl roce spolupráce s IC Respondeo se Klára cítila natolik v pohodě, aby se rozhodla jít dál již sama. Spolupráci s IC uzavřela a jako důkaz přiložila fotky z první společné dovolené se svými dětmi na Máchově jezeře.