Jedním z témat, které řeší občanská poradna Respondeo poměrně často a opakovaně, je darování. Na pracovníky Respondea se obracejí klienti obvykle vyššího věku, kteří řeší, jak uspořádat svůj majetek, a rozhodují se mezi darováním a dědictvím. Obdarovanými bývají partneři, vnoučata nebo děti. Bohužel se někdy stává, že starší lidé mají pocit, že se majetku zbavili neuváženě.

U darování je rozhodující to, že se děje za života dárce. Ten bezplatně převede majetek na obdarovaného a přestane být majitelem. Nový majitel může tedy s věcí či nemovitostí volně disponovat, třeba ji prodat nebo zastavit. „Pokud chce dárce například dům dál užívat, je velmi užitečné nechat si zřídit věcné břemeno, tedy právo nemovitost užívat,“ podotýká Hedvika Stuchlíková, vedoucí občanské poradny. Věcné břemeno, stejně jako darovací smlouva na nemovitost, musí být sjednáno písemně a vloženo do katastru nemovitostí. Ideální je dobře upravit také pravidla užívaní.

„Stává se, že se dárce a obdarovaný domluví jen na dobré slovo a spoléhají se na dobré vztahy. Dárce však pak není nijak chráněn a nový majitel po něm může chtít, aby se vystěhoval,“ popisuje Hedvika. Klientům proto pomáhá s aktem darování jako takovým, vysvětlujeme jim rizika s ním spojená a upřesňuje jim jejich práva a povinnosti. „Někdy si klienti myslí, že musí nemovitost rozdělit mezi všechny své potomky, což tak dle zákona není. Probíráme proto všechny další možnosti.“

Jindy zase klienti přicházejí s tím, že by chtěli dar zpět. Dárce má totiž ze zákona právo dar odvolat, pokud mu obdarovaný úmyslně ublížil či porušil ve vztahu k němu dobré mravy. Musí však mít závažný důvod, o němž v případě sporu rozhoduje soud. „V praxi bývají potíže s prokazatelností, protože řada incidentů jako napadání či výhrůžky se odehrává někde beze svědků. Pak klientům radíme, aby si nejdříve opatřili k situaci co nejvíce důkazů,“ vysvětluje vedoucí občanské poradny. Někdy se ale podle ní jedná jen o to, že se dárce a obdarovaný prostě nepohodnou a jako reakci na to darující odvolá svůj dar. „Zda se jedná o dostatečně podstatný důvod, opět může rozhodnout jedině soud,“ doplňuje Hedvika Stuchlíková.

Ačkoli by v dané situaci mohl být důvod k vrácení daru, dárce se mnohdy těžko smiřuje s tím, že by žádal vrácení daru po vlastním dítěti či vnoučeti a navíc podstupoval soudní řízení. „Klienty se v této situaci snažíme podpořit, pomáháme jim nahlédnout na situaci z jiné strany, nastínit možnosti řešení, zmírnit jejich strach a pomoct jim i s konkrétním postupem. Zároveň ale musíme respektovat, pokud se klient rozhodne situaci neřešit,“ uzavírá vedoucí občanské poradny.